Zveřejňujeme první ze série rozhovorů o Papírenském parku

Série rozhovorů byla připravena u příležitosti prezentace návrhu studie Papírenského parku, která se bude konat 12. října od 17 hod v Café Papírna. Tento první rozhovor byl připraven pro Radniční listy města Plzně (9/2023) a kompletní znění si můžete přečíst i zde. 

Rozhovor s krajinářskými architektkami ze Správy veřejného statku města Plzně Ing. Lucií Davídkovou, vedoucí úseku městské zeleně, a Ing. Janou Pechovou, Ph.D.

Můžete popsat, jaký je váš vztah k Papírenském parku?

Jsme zadavatelem a budoucím správcem celé lokality. V plánu je, že Papírenský park přejde do majetku města. V současné době ale spravujeme pouze jeho část, kterou má město dlouhodobě ve výpůjčce a je veřejně přístupná.

Říkaly jste, že jste zadavatel. Čeho přesně?

Jsme zadavatelem revitalizace celého Papírenského parku, momentálně dokumentace ve stupni studie. Vybraly jsme architektonickou kancelář Sendler-Radilová, která má bohaté zkušenosti s tímto typem projektů a patří mezi špičku v České republice. Příroda je u nich na prvním místě. Nepochybujeme, že se projektu zhostí na výbornou.

Z jakého důvodu jste nezadaly projekt do architektonické soutěže?

Chtěly jsme dát příležitost panu architektu Sendlerovi, protože jeho práce známe z celé republiky. Jeho parky jsou úžasné, vždy zachovávají genia loci. Sendler přistupuje k řešeným prostorům velice citlivě, dokáže je povznést a doplnit funkcemi, které soudobá společnost požaduje, aniž by tento prostor jakkoliv znásilnil.

Co pro vás Papírenský park představuje?

Vnímáme jeho historickou hodnotu, propojení s industriálem papírenského areálu odkazuje na význam Plzně jako průmyslového centra. Zároveň je zde i přítomná historická stopa soukromé zahrady, která patřila k továrníkově vile. Ta je tam stále vidět. Z té doby pochází jezírko a některé stromy, šlo o typický romantický park. Dnes je tato část velmi zarostlá, ale až se to tu důkladně očistí, bude u jezírka ještě dobře patrná síť původních cest, zejména okolo pomníku.

Jezírko vnímáte jako významnou hodnotu, kterou byste chtěly zachovat?

Rozhodně. Vodní živel tuto část parku významně proměňuje a podtrhuje jeho přírodní ráz. Jsou zde patrné zbytky lužního lesa, typického pro říční krajinu. Park je vlastně unikátní už jen svou polohou na okraji Slovan, jedná se o velkou plochu v širším zázemí města, která si díky tomu, že se o ni nikdo nestará, žije svým vlastním životem. Krásně se tam zmlazují dřeviny, jmenovitě lísky turecké, lípy, duby. Vlastně to tam funguje jako v přirozeném lese. Z toho bychom rády vycházely. Mnoho mladých dřevin, které tu vyrostly, se může zapěstovat a poslouží do budoucna jako kosterní dřeviny nového městského parku.

Jak bude fungovat propojení mezi novou výstavbou, která vznikne v areálu bývalé papírny, a Papírenským parkem?

Papírenský park by měl propojit starou zástavbu s tou novou, která vyroste u řeky. Chtěly bychom, aby se jím mohlo ze Slovan projít k řece a naopak. Zároveň je třeba myslet na to, že v novém areálu papírny vznikne asi jeden a půl tisíce bytů. To znamená třeba tři tisíce lidí. Ti všichni se nejspíš budou chtít chodit do parku rekreovat. Při přípravě projektu je tedy nutné počítat s tím, že to bude velmi frekventované místo, a vymyslet to tak, aby park takovou zátěž unesl.

Na co je ještě třeba myslet už teď, aby se předešlo problémům v budoucnosti?

Plánovaná výstavba se zakousne do stávající zelené plochy, to znamená, že budoucí Papírenský park bude mít o něco menší rozlohu. Máme obavu, že nová zástavba negativně ovlivní vodní režim, že se třeba změní výška hladiny spodní vody, a nevíme, jak na to budou reagovat stromy a keře, které tam chceme ponechat.

V minulosti už proběhl hydrogeologický průzkum pro výstavbu domů, ten ale nehodnotil vodní poměry v parku, proto město zadalo nový průzkum, na jehož výsledky ještě čekáme. Nyní proběhnou vsakovací zkoušky a průzkum propustnosti podloží. Nakonec bychom měly mít v ruce hydrogeologický a hydrologický průzkum pro naši lokalitu, který nám například řekne, jak převádět dešťovou vodu. Nad areálem parku se připravuje rekonstrukce přilehlých ulic a do budoucna se počítá, že se dešťová voda odsud svede do parku. To je potřeba důsledně řešit již nyní, aby se třeba při přívalových srážkách nemohlo stát, že v půlce parku dojde k erozi půdy, nebo že sem v zimě bude zatékat slaná voda z horních ulic.

Momentálně je park oplocený. Jak to bude do budoucna?

Počítáme s tím, že oplocení se odstraní. Plot nic moc neřeší, kdo chce, tak se tam nakonec z nějaké strany stejně dostane. Jsem přesvědčená, že je naopak lepší, když jsou místa lidem otevřená. Čím víc lidí v parku je, tím je bezpečnější. Návštěvníci se kontrolují navzájem. Papírenský park je nyní ze strany Habrové ulice pod úrovní chodníku a komunikace, tak tomu zůstane i nadále. Studie tedy navrhne vhodné opěrné zídky a vstupní „pobytová“schodiště.

Rozhovor byl připraven pro  zářijové vydání Radničních listů v roce 2023 (9/2023)

Fotografie: Ondřej Raffel