Zveřejňujeme pátý ze série rozhovorů o Papírenském parku s náměstkem primátora

Série rozhovorů byla připravena u příležitosti prezentace návrhu studie Papírenského parku, která se bude konat 12. října od 17 hod v Café Papírna.

Rozhovor s Bc. Alešem Tolarem, náměstkem primátora města Plzně pro oblast dopravy a životní prostředí

Máte nějakou roli nebo odpovědnost ve vztahu k Papírenskému parku?

Má role vyplývá z funkce náměstka primátora, přičemž jednou z mých gescí je životní prostředí a v kompetenci mám dohled nad Správou veřejného statku města Plzně, což je organizace, která je odpovědná za připravovanou revitalizaci parku a jeho budoucí správu.

Co vnímáte jako hodnoty tohoto prostoru?

Největší hodnotou prostoru je prostor samotný, tedy veliká parková plocha de facto v širším centru města v sousedství obytné zástavby, v blízkosti řeky, plná letitých vzrostlých stromů. Momentálně z větší části nepřístupný park v soukromém vlastnictví funguje jako domov pro mnoho druhů ptactva, drobných živočichů, hmyzu. Stromy poskytují tolik cenný stín a i v horkém létě je příjemné se projít byť jen podél oplocení parku, neb zatím zanedbaný park příjemně chladí. Zcela přirozeně se nabízí možnost propojení stávající obytné zástavby s budoucí novou výstavbou v areálu Papírny a rekreačním územím podél řeky Radbuzy.

Jaké hodnoty by si měl Papírenský park do budoucna zachovat? Jaká je ideální vize řešení parku?

Je důležité, aby se podařilo skloubit přírodní potenciál lokality, pokusit se zachovat co nejvíce stávajících dřevin, pochopitelně s ohledem na jejich stáří, zdravotní stav a bezpečnost, a zároveň funkce, které má soudobý park návštěvníkům poskytovat – různorodé možnosti pro odpočinek a relaxaci. Je důležité, aby zadržování vody, které je pro zdejší dříve lužní les charakteristické, bylo v parku i nadále jedním z témat stěžejních. Věřím, že ideální vizi nám nabídnou autoři projektu obnovy. Pro mne osobně je vizí harmonický, přehledný park, který budou rády navštěvovat všechny generace, tedy mladí, maminky s dětmi, pejskaři i starší spoluobčané, všichni si zde najdou to své, budou se zde cítit bezpečně a budou se sem rádi vracet.

Jaké vnímáte problémy spojené s tímto prostorem? Kde by zde mohly vzniknout konflikty?

Papírenský park je mnoho let nepřístupný a dlouhodobě postrádá adekvátní systematickou péči, kterou plocha tohoto charakteru potřebuje a zasluhuje. Z toho důvodu park zarostl do současné podoby. Obyvatelé Slovan se kolem parku báli chodit, množství odpadků je odpuzovalo, strážníci městské Policie do lokality často jezdili řešit konflikty. Je důležité, aby toto pominulo a v souvislosti s obnovou parku, novou zástavbou a celkovým zvýšením návštěvnosti této lokality nebylo v budoucnu třeba řešit dosavadní problémy.

Jak vnímáte dialog mezi památkovou hodnotou sousedící zástavby a vstupem něčeho nového, ať už se to týká nové zástavby nebo nově řešeného parku?

Nemyslím si, že by to měl být problém. Papírenský park nebude ve své nové podobě určitě žádným výstřelkem supermoderní architektury nebo zásadně revolučního přístupu ke krajině. Spíše naopak. Cílem je zachovat co nejvíce charakter lesoparku a klidného místa k odpočinku. Uvidíme, jaké závěry vyjdou z dotazníků a veřejných slyšení s občany, ale očekávám, že se tolik od této představy vedení města lišit nebudou. Co se nové bytové zástavby v lokalitě týče, tak ani zde nespatřuji problém. Město není skanzen a je správně, že se dál rozvíjí tak, jak se rozvíjelo v minulosti, a stejně jako se v minulosti střídaly jednotlivé slohy a vedle gotických staveb vznikaly časem renesanční nebo jiné, ani dnes nelze chtít, aby se tento logický postup zastavil.

Na co je potřeba při řešení Papírenského parku pamatovat?

Na tuto otázku si dovolím odpovědět jen několika hesly:

• prostupnost území a logická návaznost na sousední plochy,
• vodní režim,
• očekávaná vysoká návštěvnost parku,
• věková různorodost návštěvníků,
• bezpečnost (tu jmenuji na závěr, ale podtrhuji a přidávám k ní vykřičník).