Park na přání - Zemník na Košutce

  • Termín realizace: 2001
  • Místo realizace: Plzeň
  • Zadavatel: Správa veřejného statku města Plzně

Park na přání byl společným projektem Správy veřejného statku města Plzně, Centra pro komunitní práci západní Čechy a Úřadu městského obvodu Plzeň 1. V mnoha ohledech ho lze považovat za ojedinělý počin, zejména kvůli nebývalé otevřenosti plzeňských úřadů, které se tehdy nebály vydat nevyšlapanou cestou a v  Plzni vůbec poprvé zapojit místní občany do plánování veřejného prostranství. Park na přání podpořila Nadace Via z tehdy vznikajícího grantového programu Místo, kde žijeme.

Hledání místa

Projekt Park na přání byl zahájen v únoru 2001. Správa veřejného statku tehdy společně s představiteli jednotlivých plzeňských obvodů vybrala pět míst, která vyhodnotila jako nejvhodnější pro záměr zřídit nový městský park. Rozběhla se rozsáhlá informační kampaň. Periodika jednotlivých obvodů zveřejnila informace o projektu, plzeňské domácnosti obdržely letáček s dotazníkem. O parku na přání informovaly místní sdělovací prostředky, a to nejen tisk, ale i rozhlas a televize. Projekt měl své vlastní webové stránky Občané vybírali místo, kde nový park vznikne. V anketě získaly nejvíce hlasů lokality Doubravka a Košutka. Nezávislá komise rozhodla, že první park na přání bude zřízen na Košutce na místě zvaném Zemník nebo také Haldy. Plzeňané si ale rovněž velmi přáli park na louce ve Špitálském lese v Plzni na Doubravce. Komise nakonec přislíbila, že pokud se první park na přání setká s úspěchem, vznikne v navazujícím projektu další park v této druhé vítězné lokalitě.

Plánování

Podoba parku na přání se zrodila na dvou plánovacích setkáních. Při prvním plánování zájemci prošli se zahradními architekty z firmy Florart celé území budoucího parku. Na jednotlivých místech se společně zamysleli, jak by to tam jednou mohlo vypadat. Architekti si tak udělali představu, jak je Zemník v současnosti využíván, co lidé chápou jako výhody a čeho se naopak obávají. Takto poučeni se pak mohli pustit do projektování se zřetelem k přáním zúčastněných občanů. Do plánování se nezapojili jenom dospělí, ale i děti. Ty už tehdy přiložily ruku k dílu, pomalovaly betonovou zeď sběrných surovin a z kamenů vytvořily zajímavé zákoutí, land art svého druhu. Zájem dětí byl natolik velký, že se do projektu zapojily mateřské a základní školy a vyhlásily pro své žáky soutěž Jak si představujete Zemník?. Výtvarné práce, v kterých děti zachytily své představy o budoucí podobě parku, inspirovaly následně občany při dalším plánování. Mimochodem nejvýraznější prvek parku – velká skluzavka kopírující kopec zemníku – byl nápadem dětí.

Na druhém setkání se po rekapitulaci dosavadního dění přistoupilo ke konkrétním plánům. Většina účastníků se například shodla, že sušáky na prádlo se nepoužívají a jedno pískoviště nestačí. Řešilo se také využití stávajících i budoucích prvků, jako např. pískoviště, příkop, odpočinková zóna, trasy cest a podobně.

Projekt a výstavba

Na základě plánovacích setkání zpracovali zahradní architekti první návrh, který byl v listopadu 2001 předložen občanům plzeňského Severního předměstí k připomínkování. Konečný návrh byl po zapracování připomínek včetně projektové dokumentace předložen příslušným úřadům ke schválení. V dubnu 2002 začala první část výstavby parku, do níž se zapojila i veřejnost.

fotogalerie

První plánovací setkání-okružní cesta s architektemPrvní plánovací setkání-okružní cesta s architektem
První plánovací setkání -zahájeníPrvní plánovací setkání -zahájení
Song Park na přáníSong Park na přání
První plánovací setkání_akce pro dětiPrvní plánovací setkání_akce pro děti
První plánovací setkáníPrvní plánovací setkání
První plánovací setkání - zeď je hotováPrvní plánovací setkání - zeď je hotová
Druhé plánovací setkání_plánování nad mapouDruhé plánovací setkání_plánování nad mapou
Před stavbouPřed stavbou
Společné sázeníSpolečné sázení

kontakt